pátek 31. prosince 2010

Vaše nejlepší "fast food" v roce 2010

Pochlubte se v komentářích, na čem jste si letos ve fast foodech letos nejvíce pochutnali. Ať už to bylo něco od velkých řetězců, nebo z malého zapadlého bistra, ať už z limitované nabídky, nebo ze stálého menu. Prostě co vám chutnalo úplně nejvíc!

Můj vítěz? Steakhouse z Burger Kingu. Můj absolutní zahraniční favorit se konečně objevil i u nás a já pevně doufám, že se objeví ve stálé nabídce.

neděle 26. prosince 2010

Chili Cheese Pommes z německého KFC

Rok se s rokem sešel a já se opět ocitl ve vánočních Drážďanech provoněných hektolitry Glühwein a tunami Wurstů. A po loňské zkušenosti s místním KFC jsem nakonec skončil i v něm. Ani ne tak na jídlo (o to se postaral zmiňovaný - a toho dne ne poslední - Wurst a také výtečná čerstvá na místě dělaná chlebo-ciabatta se zapečeným sýrem a slaninou), ale kvůli teplu a křesílku k sezení. Už loni hned po odjezdu jsem ovšem litoval jedné propásnuté šance - dát si hranolky s chilli a sýrem, neboli Chili Cheese Fries. Letos tedy došlo právě na ně.

Avšak už na začátku KFC velice, ale velice, zklamalo. Pryč byly nádherné hranaté porcelánové mističky a talířky, ve kterých jste ještě loni dostali všechno kromě sendvičů. Nyní je drážďanské KFC zpátky u "klasiky" - hranolky v pytlíku, coleslaw v plastu a kuřata ani nevím na čem. Těžko říct, co vedlo firmu k této změně, ale je to opravdová škoda, předtím to byl totiž fast food doopravdy na úrovni.

Ale zpět k tedy k hlavnímu tématu. Chili Cheese Pommes jsou jednoduše hranolky s chili con carne (Wikipedia) a sýrovou omáčkou. Samotné chili bylo dobré, nějak "podomácku" vařené a osobně oceňuji ještě obzvláště to, že ne příliš pálivé. Jenže, sýrová omáčka byla v tomto případně prostě umělá. Jiným slovem se popsat nedá a sýru v ní bylo asi jen pár procent. Pořádná omáčka z cheddaru by byla mnohokrát lepší.

Nakonec ale všechno stejně stojí a padá na hranolkách. Zatímco loni jsem jsem si je překvapivě nemohl vynachválit, letos byly asi takové, jako u nás. Tedy nepříliš dobré. Vůbec ne křupavé, málo bramborové a celkově nijaké. Celé Chilli Cheese Pommes byly tedy dohromady i vcelku jedlé, ale nevidím důvod, proč bych si je měl dát zase. Na to by museli mít mnohem lepší hranolky a sýr. Na druhou stranu, komu by se chtělo doma vařit chili, vyrábět sýrová omáčka a smažit hranolky. Přestože to všechno jde, je to prostě pracné.

Pro ochutnání tedy ty z německého KFC poslouží dobře, ale řekněte mi, kde se dají sakryš sehnat vůbec nějaké Chili Cheese Fries u nás?

pondělí 18. října 2010

Recenze: Rodeo BBQ Whopper z Burger Kingu

Pevně doufám, že tentokrát nejdu s křížkem po funuse, neboť jsem Rodeo BBQ Whopper jedl přesně před dvěma týdny a už v té době nebyl žádnou novinkou. Vzhledem k tomu, že je zde ale šance, že se bude Rodeo BBQ akce někdy za rok opakovat nebo na ní narazíte v zahraničí, pár dojmů zde přeci jen plácnu.

Rodeo BBQ Whopper se sestává klasicky z bulky a masa a následně sýra, cibulových kroužků a BBQ omáčky. Žádná zelenina, žádný kečup, žádná majonéza. Stojí buďto 119Kč nebo 139Kč za menu, podle toho, zdali chcete jedno- nebo dvoupatráka. Velice jednoduché chutě, obzvláště ona typická chuť BK masa (nebudu opakovat PR řeči, jak je "kouřová" a "na ohni dělaná"), zde dokonale vyniká. Cibulové kroužky z BK mi nijak zvláště nejedou a popravdě i na RBQQW se poněkud ztrácí a fungují prostě jako "výplň". Sýr samozřejmě cítit je, ale na Zličíně se někde stala nejspíše chyba a barbecue omáčky jsem dostal žalostně málo. Proto byl celý burger místy značně suchý, což byla jeho největší vada. Jinak omáčce nelze nic vytknout, už v době Texas Whoppera jsem říkal, že mi jede více než kečup.

Kromě Rodeo BBQ uvedl Burger King také nové hranolky - tzv. spirálky, v Liberci pro změnu propagované jako Twister Fries. Samozřejmě jsem si je k menu zvolil (pozor, příplatek 5Kč), protože jak už bylo zmiňováno mnohokrát - české BK hranolky jsou hnus. A jaké bylo moje překvapení, když jsem se do spirálky zakousl. "Cože?! Vždyť já přeci nejsem v McDonaldu!" Když vám takovýto dojem proběhne hlavou, něco není v pořádku. Spirálky od BK totiž chuťově připomínají všechny ony speciální hranolky, které má při svých akcích McDonald's. Nedá se říct, že jsou špatné, rozhodně je to u BK lepší volba než klasické hranolky, ale nemohl jsem se zbavit onoho pocitu, že už jsem je někde jedl - byť v jiném tvaru.

Výsledný verdikt - povedená akce, vyzkoušejte, ochutnejte, zklamáni nebudete, ale když to nestihnete, ono se taky nic nestane. (Pozn. obrázek je čistě ilustrační)

úterý 14. září 2010

Recenze: Queen's burger z Fasty's

Do Fasty's jsem se chystal už někdy od jara, kdy jsem tento podnik zapadlý v centru Prahy objevil. Okamžitě mě zaujal svým zevnějškem, ale po prostudování menu zase trochu odradil. Burgery, quesadilly, burrita, pizzy, těstoviny a spousta dalších položek jako by naznačovaly, že tento podnik vlastně neví, co chce. Nicméně když jsem objevil i stránku na Facebooku, kde byly zrovna konkrétně na burgery, ale i třeba pizzu, pochvalné reakce, nezbylo po pohledu do prázdné domácí ledničky než vyrazit.

Fasty's je podnik s velku příjemným interiérem, ale kdyby do něj vešel člověk bez konkrétního přání, asi by byl pěkně zmatený, co že si to vlastně má dát, neboť žádnou velkou přehlednou ceduli s kompletní nabídku zde nenajdete. Proto doporučuji mrknout nejdříve na menu na webových stránkách. Nicméně pro mě byl cíl jasný: burger. Konkrétně Queen's burger obsahující čedar a slaninu. Proč se jmenuje Queen's burger a proč je to úplně to samé co Queen's burger u Butch's Burger, netuším.

Cena je vcelku příjemná, 108Kč za burger, hranolky a pití. Pití bohužel není točené, ale buďto plechovka 250ml z nabídky Coca-coly nebo půllitrová voda (možná taky 330ml plechovka piva, neptal jsem se). Hranolky domácí nejsou, nicméně dají se. Dělané byly na počkání, ale paradoxně se stávali lepšími a bramborovějšími čím více byly uleželé.

Samotný burger byl vcelku překvapením. Tedy na pohled. Připomíná vám to něco? Jistě, bulku mají z Bohemia Bagelu (kde si ji můžete taky koupit na doma - 11Kč). Jak nejspíše víte, ten sídlí kousek vedle a jejich burger je výtečný. Srovnání je tedy zcela na místě. Jenže u bulky podobnost končí.

Začněme masem, to je v BB prostě lepší a to hlavně z toho důvodu, že není nijak extra dochucované. To z Fasty's bylo totiž ochuceno jakoby "provensálským kořením," a tím myslím to, jaké najdete v některých mletých masných výrobcích v supermarketech. Dalším problémem byl nesmírný nadbytek kečupu, který se naštěstí dal manuálně vyřešit - kdo by čekal, že ten nůž, co vám přinesou, opravdu použijete. Hlavní problém je ovšem zcela jednoduchý, Queen's burger je prostě přeplácaný. Bulka z BB je velká, hutná, a tudíž výrazná. Proto potřebujete velké maso, pořádnou slaninu a sýr. Přestože měl Queen's burger obojí (i když masa rozhodně méně než v BB), nemám tušení, jak chutnal sýr, ani slanina. Bylo v něm totiž až příliš salátu, rajčete a cibule, plus hlavně toho kečupu. Navíc to příšerné koření.

Celé to možná vyznívá až příliš kriticky, což nechci, neboť se u Fasty's musí ocenit minimálně snaha dělat burger z čerstvých surovin. Dopadlo to ovšem tak, jak to dopadlo, a tak je to nakonec na vaší peněžence. Buď se můžete najíst ve Fasty's za 108Kč (a že musím dodat, že porce je to slušná), anebo zajít do Bohemia Bagelu se opravdu nadlábnout. Tam vás to ale vyjde na 155Kč (za bacon cheeseburger s domácímí hranolkami) a 49Kč za neomezené točené pití.

Fasty's mě nicméně znovu láká. Údajně nejlepší obyč. sýrová pizza podle jedné ze zákaznic - to beru jako výzvu vůči Pizza Factory. No a burrito nebo quesadilla taky nezní špatně.

čtvrtek 26. srpna 2010

Recenze: Texas Grander z KFC

Po delší době přišlo KFC s něčím zajímavým. Není to v podstatě nové ani nijak světoborné, ale na první pohled docela mňamka. Texas Grander  má být "texaskou" variantou obyčejného Grandera, přičemž Texas zde má zastupovat slanina a BBQ omáčka. Dobrá zpráva je, že cena je stále stejná (89Kč/125Kč za menu s velkými hranolky), takže koneckonců proč ne.

Jenže problém je hned s první ingrediencí. Doopravdy nevím, jaký byl zde od KFC záměr, neboť jsem měl Grander Texas dvakrát a v obou případech jsem byl překvapen. Ani jednou mile. Na obrázku totiž můžeme vidět krásnou dokřupava opečenou slaninku, takovou, jakou běžně dostanete například v Burger Kingu. Jenže ouha, co to přilětělo z Texasu na mou prvních ochutnávku. Jakási tvrdá gumová hmota, která držela dohromady nejspíše jen pomocí emulgátorů a celkově připomínala spíše sušené maso než slaninu. A ještě větší OUHA napodruhé. To si zase pro změnu kuchař z KFC skočil do jídelny pro kus uzeného a to nakrájel. Tato slanina nebyla pro změnu opečená vůbec nijak a připomínala spíše šunku či ono zmiňované uzené. Zatímco v prvním případě to ještě nebylo tak hrozné, v druhém letěla okamžitě z Granderu pryč.

Přitom je Texas Grander opravdu povedený burger. Velký, stehenního kuřecího veliká porce a čedar k tomu. BBQ omáčka chutnající velice podobně jako například americká Hunt's. Takže opravdu mohu jenom doporučit, ale docela by mě zajímalo, jakou slaninu dali vám...

čtvrtek 29. července 2010

Recept: Výborné domácí hranolky

„Hranolky,“ řeknete si, „to přeci není žádné umění, vždyť je prostě vyndám z mrazáku, šoupnu do friťáku a jim, ne?“ Jenže co když nechci mražené hranolky? Buďto proto, že ty nejlevnější ani nestojí za to zapnutí fritézy anebo že ty drahé jsou zase vcelku drahé? Přiznejte se, kdo děláte hranolky doma – z brambor – a jste s nimi spokojeni?

Jinak řečeno, doteď jsem hranolky doma prakticky nejedl. Cokoliv koupeného mraženého se totiž stejně nevyrovnalo těm z McDonald’s a Burger Kingu (nyní mám na mysli ty úplně původní, se kterými vstoupil na český trh, ne ty náhražky, které servírují teď) a sám jsem je připravit nedokázal. Tuším, že jednou jsem se je podle jednoho receptu (nejspíše toho prvního českého, co vypadl z Googlu) snažil připravit. Jenže stály za starou belu, tak je to. Takže když Kenji Lopez-Alt přišel na Serious Eats s dekonstrukcí a receptem na hranolky z McDonaldu, bylo jasné, že něco dobrého z toho vzejít musí.


A taky, že vzešlo. Hranolky ála McDonald’s sice ne, ale výborné domácí hranolky ano! Neuvěřitelně dlouho křupavé, zlatavé dle libosti a samozřejmě bramborové. Na to, že jsem se receptu držel velice volně, jde o neuvěřitelný úspěch. Klidně si to můžeme vyjmenovat:

Brambory odrůdy russet (v Americe považované za nejlepší na hranolky) jsem nahradil bramborami „co dům dal“. Na hranolky by měly být brambory s vysokým obsahem škrobu, tedy varný typ C. Proč zrovna ten, když ty se nejvíce při vaření rozpadají a my chceme přeci pěkně křupavou nerozpadající se hranolku? Netuším, ale zjistil jsem, že na odrůdě přeci jenom opravdu záleží. Při každém ze tří testovacích ochutnávek jsem použil jinou odrůdu (nových) brambor (ne záměrně, jak jsem řekl: co dům dal). A na výsledku to bylo znát, první varianta chutnala nejlépe, bohužel nemám tušení, jaká odrůda to byla. Tento recept je ovšem opravdu značně univerzální a špatné hranolky vám podle něj nevylezou snad z žádných brambor, takže nemějte strach.

Kenji hranolky vyrábí ve své wok pánvi, ve které měří teplotu oleje speciálním teploměrem. Podobný způsob je v USA údajně značně rozšířený – díky teploměru máte naprostou kontrolu nad teplotou. Já ovšem použil klasickou fritézu – a fungovalo to. Jak jsem se nedávno dozvěděl, fritézy mají hodně problémů být, co se teploty týče, spolehlivé, ale jak jsem řekl, hranolky z toho vylezly výborné, takže to nebude zásadní problém.

Olej. Na hranolky (a smažení obecně) jedině arašídový, tvrdí experti z USA, ovšem jsem si vcelku jistý, že takový doma nemáte anebo netušíte, že existuje. Jediné rozumné balení co se u nás prodává, je litr ve skle za cenu něco přes stovku. Je to značka Olitalia, ale shání se opravdu špatně. Ve stejném balení také dělají kukuřičný a další. Takže jsem si to opět zjednodušil a použil jednoduše řepkový. Ze slunečnicového možná vyleze něco trochu jiného, to bohužel otestováno nemám (nejsem takový šílenec jako Kenji, abych navařil 43 várek hranolek během tří dnů).

No a nakonec ještě detail. Místo bílého vinného octa červený. Jednoduše proto, že ten mám po ruce. Je mezi nimi pro hranolky nějaký rozdíl? Kdo ví, ale červený funguje taky – a ty hranolky na červeno neobarvuje, takže pohoda. Pojďme se tedy podívat na samotný recept:

Ingredience:

Co největší brambory, vinný ocet, sůl, olej na smažení

1. Oloupeme brambory (množství podle potřeby, nějakých 300g na osobu?) a nakrájíme na hranolky o průměru cca 0,6cm.


2. Dáme vařit do studené neosolené vody, do které přidáme cca jednu lžíci vinného octa na každého půl kila brambor. Toto je zcela zásadní. Ocet totiž způsobí, že hranolky i po uvaření naprosto krásně drží tvar a nerozpadají se jako když klasicky uvaříte brambory. Jelikož začínáme od studené vody, počkáme, až se voda začne vařit a pak vaříme něco přes pět minut. Vyndáme, necháme vychladnout a osušíme je.


3. Mezitím nahřejeme olej ve fritéze na maximální teplotu. (To bude nejspíš i na vaší fritéze 190C) Až bude nahřátý, hodíme tam várku budoucích hranolek. Nemělo by jich být moc, záleží na velikosti vaší fritézy. Já mám pouze na litr oleje, a proto smažím po cca těch 300 gramech. Jde o to, že čím více hranolek tam hodíte, tím více klesne teplota oleje, což nechceme.

4. Smažíme jednu minutu a pak vyndáme. Necháme vychladnout, nejlépe opět na pokojovou teplotu. Mezitím opět nahříváme fritézu na maximum. Po tomto prvním smažení a vychladnutí je možné hranolky zmrazit. Zmražené hranolky pak stačí osmažit podle následujícího kroku. Výsledkem jsou extrémně křupavé a tvar držící hranolky, stylem podobné těm kupovaným, ale vlastní a lepší! :)


5. Co nejvíce vychladlé hranolky opět šoupneme do oleje a smažíme cca 4 minuty až do zlatavé+ barvy. Nyní se z nich pokusíme dostat co nejvíce oleje pomocí ubrousků, osolíme a servírujeme!

Aktualizace (2012): Recept stále funguje - dokonalé hranolky (prošlé mražením)

Napište, jak vám budou chutnat. :)

sobota 3. dubna 2010

Recenze: McItaly v italském McDonald's

Sice trochu se zpožděním, ale přece - podíváme se na McItaly, který, jak už název napovídá, má cosi společného s Itálií. A že toho s ní má společného hodně! Je to totiž burger, který je vytvořen čistě a pouze z italských surovin. Ne jako u nás, kdy máte Big Mac složený z celé Evropy.

McItaly, to je: pane all'olio extravergine di oliva dei Monti Iblei DOP (italská houska s extra panenským olivovým olejem z chráněné oblasti Monti Iblei), pancetta affumicata della Val Venosta (uzená slanina z údolí Val Venosta v jižním Tyrolsku), cipolle grigliate (grilovaná cibule), salát (bohužel nevím jaký a na podtácku ho jaksi zapomněli zmínti) a carne (maso). Všechno 100% italské.

Zde ovšem, bohužel již tak brzy, končí nadšení. McItaly jako takový totiž bohužel nenadchnul, a to z jednoho prostého důvodu - je suchý. Jak jste si mohli všimnout, není na něm žádná omáčka, kečup, majonéza, nic. Olivový olej v housce ani kluzká cibulka to nezachrání a slaniny bohužel nebylo tolik, aby se výrazněji přihlásila o slovo. Jinak by na něm opravdu nebylo nic špatného, jen by to chtělo nějaký 100% italský omok. 

Jak tak ovšem koukám na webové stránky, na menu italského McDonald's už jej beztak nenajdete. Měl jsem tedy štěstí, že jsem mohl ochutnat tenhle ojedinělý pokus o regionalitu v nadnárodním gigantu. Sem s McBůčkem!

úterý 23. března 2010

Dojmy z Burger Kingu v Římě

Ještě než se dostanu k recenzi McItaly, alespoň krátké dojmy a pár fotek z římského Burger Kingu. Ačkoliv určitě v Itálii doporučuji zaměřit se na místní kuchyni, přeci jen je tu i důvod (kromě záchodů zdarma, že :)), proč zavítat do Burger Kingu. Tím důvodem je Steakhouse. Už jsem tu o něm jednou básnil, ten pocházel ze Španělska, ale když jsem ho viděl i na menu italské pobočky, neodolal jsem a vykašlal se na možnost ochutnat místní aktuální akci - Texican Whopper. 

Chutnal samozřejmě výborně a přesně tak, jak jsem si ho pamatoval, takže až budete někdy v zahraničí, rozhodně ho vyzkoušejte. Prodává se i v Německu, Rakousku... no snad všude kromě u nás. :(

A vlastně, konečně jsem ochutnal i točený Nestea! Kupodivu mají jak citronový, tak broskvový. Zvolil jsem citron, abych mohl porovnat s u nás dostupným Liptonem. Popravdě, kdyby mi někdo dal vedle sebe oba, nepoznal bych rozdíl...


úterý 2. března 2010

Recenze: Wrapstar z KFC

Přichází nástupce Qurrita zvaný Wrapstar. Místo toho, aby se dva měsíce prodával a podle úspěchu byl zařazen do stálého menu, byl tam zařazen rovnou a vyšoupnul beze slova svého grilovaného brášku. Ona tenká grilovaná placka mě osobně sice vůbec nezaujala, ale co jsem četl, někteří na Qurrito nedají (/nedali) dopustit. Stojí tedy Wrapstar za to?

Za 85Kč (119Kč menu) dostanete hvězdicovitě zabalenou grilovanou tortilu s třemi stehenními stripsy, čedarem, tostadou (=nachos), paprikou, salsa omáčkou, salátem a rajčaty. Rovnou můžu říct, že Wrapstar má nedostatků dostatek, ale přesto mi docela chutnal. Ne natolik, abych si ho dal znova, ale natolik, abych s ním byl spokojen. Možná, že to bylo jen tím hladem, ale kdo ví...

Takže nedostatky: Stehenní stripsy nikdy nebudou takové, jako klasické prsní. Ty moje byly hodně malé a sušší, tudíž celkově dojem z kuřete závisel na místě kousu - nedejte na propagační obrázek. Ukrutně málo sýra, je vidět, ale není cítit, takže celé nadšení z čedaru poněkud opadá. Papriky sem prostě nepatří. To tam radši hodit nějaké chilli papričky, protože salsa byla kupodivu docela ostrá, ale papriky prostě ne. No a salát s rajčetem jsou leda tak na okrasu...

čtvrtek 25. února 2010

Recenze: Spicy Cajun z Burger Kingu

Spicy Cajun je jedním ze dvou nových burgerů prezentovaných v rámci XL Festival. Jde o variaci na Big King ve velikosti XXL (čekal bych tedy skoro spíše XXL Festival), jenž je přímým konkurentem mcdonaldího Big Macu. Pro neznalé si ujasněme velikosti. Big King je zhruba tak velký jako Big Mac, Big King XXL je velikostně srovnatelný s Double Whopperem. Není snad nutné dodávat, že konkurenci od žlutých oblouků totálně válcuje.

A co tedy přináší Spicy Cajun? Za cenu 79-119Kč jedno až tři masa, ledový salát, sýr, cajun majonézu a křupavou smaženou cibulku, která je ale, pokud se nemýlím, jiná než v Angry burgerech. S velkým hladem jsem pochopitelně šel do "tripla", což se nakonec trochu nevyplatilo. Maso samozřejmě takové, jak ho z BK znáte, na tom se nedá nic zkazit, ale bylo ho hodně. To normálně není vůbec problém, problém je v tom, že bylo málo cajun majonézy. Nejen, že tedy vůbec netuším, jak chutná a čím se liší od běžné majonézy, ale hlavně to všechno do krku klouzalo trochu obtížněji.

Spicy Cajun není vůbec špatný, ale osobně mi tam chyběla nějaká čerstvost v podobě rajčete. Proto pokud tedy stále Angry Weeks běží, trvám na svém doporučuní Angry Whoppera, který má všechno co Spicy Cajun a ještě něco navíc (kromě rajčete ještě jalapeňos papričky).

sobota 20. února 2010

Novinky v Burger Kingu - Snídaně a XL Festival

Zatracené webové stránky Burger Kingu. Prakticky vůbec nic se na nich člověk nedozví. Třeba, že Burger King začal servírovat snídaně (!) a že kromě stále probíhajících Angry Weeks začala další akce zvaná XL Festival.

Nejdříve o snídaních. Ty jsem v ČR tak brzy nečekal, vzhledem k tomu, že je zatím otevřeno jen pět restaurací a všechny v Praze. Ale budiž, tím líp! Nabídka není tak široká, ale přesto velice zajímavá. Snídaňový burger s masem, vaječnou omeletou, sýrem, slaninou, rajčaty a tatarkou vypadá na propagačním obrázku skvěle.  Donut je stálou nabídkou BK, takže tady žádné překvapení. Toustík se šunkou a sýrem neurazí, ale žádná inovace. A sníďaný wrap je zajímavá alternativa k burgeru, akorát že bez masa. No a lívanečky vypadají trochu schlíple, doufám, že k nim aspoň dávají javorový sirup. Kdyby to byla hromádka na sobě nakupených amerických palačinek plovoucích v javorovém sirupu, to by teprv byla snídaně!

Cenově snídaně začínají na 20Kč, jak hlásá leták a na tuto cenu bych viděl tak donut a toustík. Ostatních budou o něco dražší. Snídaně fungují minimálně na Chodově (ale pevně věřím, že všude), a to od otevření do 11:00. Jestli je v této době zablokované klasik menu jako v McD, to bohužel netuším. Až něco ochutnám, určitě dám vědět.

Další novinkou je akce XL Festival. V ní najdeme dvě nové variace na známý Big King XXL. A to Spicy Cajun s křupavou cibulkou a cajun majonézou a Chilli Cheese s jalapeňos papričkami a chilli omáčkou. První zmíněný jsem otestoval v trojité verzi a recenze bude během několika dní. Burgery a menu jsou o 10Kč dražší, než u obvyklého Big King XXL. Na zaplněný posledního volného prostoru poslouží Chilli Cheese Nuggets za 39Kč. Bohužel, nevím kolik jich je, ani jestli jsou k menu za nějakou výhodnější cenu, co se pamatuji, malé upoutávkové cedulky nic nezmiňovaly.

pátek 29. ledna 2010

Recenze: Big Queen's Burger z Butch's Burger

Když jsem poprvé na jídelním fóru na Expats.cz uslyšel o Butch's Burger, nevěřil jsem vlastním očím. Takovýhle podnik a u nás? Dojem trochu srážely komentáře prvních návštěvníků, kteří psali, že zas tak úžasné to není. To mě ovšem nemohlo odradit od návštěvy. Vždyť kde jinde v Praze seženu unikátní fastfoodový burger? (Tím mám na mysli hovězí a ne-MCD/BK a ne-restaurační)

Takže jsem mrknul na webové stránky a už tam jsem byl překvapen. To jídlo určitě nebude vypadat jako na těch obrázcích! Když jsem dorazil, překvapilo mě několik věcí. Podnik byl úplně vylidněný. Inu, to se někdy stává. Co jsem však nepochopil, je vybavení. Místo klasických stolů v Butch's Burger najdete tři podlouhlé stoly ála jídelna a k nim vysoké barové stoličky. A pak ta kuchyň. Ze zcela nepochopitelného důvodu půlku prostoru zabírá kuchyň oddelěná od jídelní části pultem s pokladou. Akorát že v ní nic není. Na pultu není pokladen 5, ale jedna. Malý gril s lednicí a nějakým dalším vybavením je u stěny a celý zbytek prostoru je prázdná podlaha. Nechápu. Zmenšit kuchyni a dát tam pár normálních stolů na sezení by bylo mnohem lepší. Dále také nechápu, jak si teďka nějaký menší člověk vychutná své jídlo, protože ony stoly ála jídelna jsou vážně docela vysoko.

Inu, tolik k prostoru, ale hlavní je přeci jídlo. Jelikož podnik se jmenuje Butch's Burger, člověk by čekal specializaci na burgery, že. Proto jsem volil tzv. Big Queens Burger  (79Kč) obsahující: "mleté maso, majonéza, salát, rajče, okurka, sýr, slanina, smažená cibule". Kromě burgerů podnik servíruje i křidýlky, kuřecí nugetky či křidýlky, quesadilly, fajity atp. Původně jsem chtěl dát celé menu, jenže Butch's Burger netočí. Pití je jenom z plastu/plechu z lednice. Takže nevím, jestli jsou hranolky z mražených, ale předpokládám, že jo. Na čerstvě ručně sekané domácí hranolky člověk musí do Bohemia Bagelu.

A jak to vlastně chutnalo? Inu, docela dobře. Celý burger je velký, asi tak nějak jako Whopper, a Butch's Burger kupodivu někde bere vlastní bulku. Sice byla poněkud gumová a chvilka na grillu ji rozhodně nerozkřupla, ale pořád je to lepší, než všechny ty balené průmyslové bulky ze supermarketu. Maso bylo zajímavě kořeněné, skoro až moc, protože ne každému (včetně mě) by zrovna toto koření nemuselo sednout. Zajímavé také bylo, že maso ebylo úplně propečené na well-done, uprostřed bylo krapet růžovoučké. Buď tedy Butch (nemám tucha, jestli onen kuchař byl Butch... :)) s přípravou spěchal (bylo to vážně rychle hotové) anebo o burgerech něco ví... Zbytek burgeru pěkně ladil. I teďkonc v zimě měla zelenina chuť a majonéza i bez kečupu poskytla dobré mazivo (ale nepřišla mi jako úplně čistá majonéza, spíš jak nějaký dresing, nevím..).

Dojem z burgeru tedy takový, že by u měl dostal přednost před čímkoliv z McDonaldu (ne, vážně, už jsem na něj co se burgerů týče definitivně zanevřel), ale rozhodně ne před Whopperem z BK. Ale ještě kéž by nebyl servírován na plastovém talířku, to jsem myslel, že mě rovnou omejou.

čtvrtek 14. ledna 2010

Recenze: Baby Subs ze Subway

Baby Subs byly spolu s fixními cenami oznámeny kdysi v půlce minulého roku jako "protikrizová" alternativa velkým sendvičům za příjemnou cenu 25Kč. Původně měly být zavedeny někdy v červenci, ale nakonec k tomu došlo snad až v prosinci, kdy byla krize tak nějak za námi. Původně byly Baby Subs inzerováni jako zkrácené 10cm sendviče (klasická půlka má 15cm) s jiným těstem a omezenou náplní. No vážně bláhově jsem se domníval, že to bude jídlo.

Jak se totiž ukázalo, je to naprostá jednohubka. Dvě jednohubky maximálně. Rozpulte jeden Baby Sub, napíchněte na párátko a servírujte ve větším množství na podnose. Jenže se nedoplatíte. Jeden stojí 25Kč a na výběr je celkem pět druhů - Krůtí (šunka), Hovězí (=Rostbíf), Tuňák, Salám & Pepperoni nebo klasická vepř. šunka. To všechno ve vskutku 10cm housce, která má ovšem v průměru ani ne 5cm. Do toho jeden pidi trojúhelníček sýra, jeden plátek (kopeček) dané náplně, trocha salátu (nic jiného nemůžete) a pak snad jediná dobrá věc - jakákoli omáčka.

Jinak řečeno, Baby Subs nejsou vlastně špatné, ale za 25Kč je to vydřidušina největší. Kdyby někdo tyhle krizovky jedl u Subway pravidelně, konce krize by se asi nedočkal. Vážně, radši si kupte někde v lahůdkách chlebíček, i ten je větší než tohle... (A ještě mají tu drzost vůbec vytisknout a nabízet kupon na Baby Sub + 250ml Pepsi (což ani nevím, jak vlastně provedou...) za 50Kč.)