čtvrtek 13. září 2012

Recenze: Kebab z KFC

Kebab z KFC - "Jediný takový" - dočtete se na krabičce, ve které ho dostanete. Asi chápu podstatu sdělení. Faktem totiž je, že vážně nikde jinde takovýhle "kebab" nedostanete. Obával jsem se hlavně vysušeného pita chleba, ale ukázalo se, že nejnovější turecký výtvor je problémový spíše z jiného hlediska.


Ať už jsem měl kebab (döner, gyros...) kdekoliv, obdivoval jsem vždycky to, jaká hromada věcí se do toho pita chleba vešla. Vypadalo to, že všechno nekontrolovaně přeteče ven, ale stačilo vzít alobal, trochu přimáčknout, zamotat a krásně kompaktní jídlo bylo na světě. Na jezení při chůzi stále moc ne, ale u stolu v pohodě. Jenže v KFC by alobal neprošel, a tak přichází ke slovu již jednou zmiňovaná krabička. Nic nikdo nepřimáčkl, ani trochu "neudusal". Prostě pita chléb a v něm hromada zelí, okurky, rajčata a nakrájené stripsy jemně položené navrchu. Samozřejmě už držené jen krabičkou, protože pita chleba není tak vysoký.


Jakmile tedy vršek krabičky otrhnete, začíná ta pravá zábava. Upatláni omáčkou chytáte vypadávající kousky stripsů a přemýšlíte, jak se to má sakra jíst. Jednoduše se to civilizovaně jíst nedá - a snažit se nakombinovat kousek od všeho v jednom soustu taky moc nejde. Jedna půlka je zalitá omáčkou orientální (taková sladká kečupová BBQ) a druhá zase koprovou (docela osvěžující jogurtová). Každé sousto jiná ves. Když sníte stripsy navrchu zvlášť, zbyde jen (kupodivu dobrá) pita a zelí.

Kebab jednoduše nefunguje dohromady. Vzato kousek po kousku nabízí: skvělé stripsy, docela dobré omáčky, dobrou pitu a i dobrou zeleninu - ale dohromady to není vůbec nic extra a slovo "kebab" je opravdu jen v názvu, protože ze stripsů maso pečené na otáčecím rožni nevyrobíte ani s tureckou čepičkou na hlavě. Je toho dost, hlady neumřete, ale vsadím se, že podruhé si ho už nedáte. A jestli chcete poradit, nedávejte si ho ani poprvé, o nic nepřijdete.