sobota 20. července 2013

Havajská fastfoodová odysea - část 12. - Korejský bonus

Havajská fastfoodová odysea - část 1. - Úvod
Havajská fastfoodová odysea - část 2. - A&W Restaurants
Havajská fastfoodová odysea - část 3. - Arby's
Havajská fastfoodová odysea - část 4. - Hank's Haute Dogs
Havajská fastfoodová odysea - část 5. - Jack in the Box
Havajská fastfoodová odysea - část. 6 - KFC
Havajská fastfoodová odysea - část 7. - McDonald's
Havajská fastfoodová odysea - část 8. - Taco Bell
Havajská fastfoodová odysea - část 9. - Popeyes
Havajská fastfoodová odysea - část 10. - Teddy's Bigger Burgers
Havajská fastfoodová odysea - část 11. - Wendy's
Havajská fastfoodová odysea - část 12. - Korejský bonus

V předchozích 11 dílech jsem s nadšením sobě vlastním popsal své fastfoodové zážitky z Havaje. Nebýt jednoho lokálního havajského řetězce, jedné místní hotdogárny a jednoho západopobřežního zástupce to mohly být stejně tak zážitky z Kalifornie nebo New Yorku, protože počty poboček zmíněných řetězců sice začínají na "pouhých" stovkách a končí u ohromujících desetitisíců, ale většinu z nich není problém někde na pevnině USA najít. Navzdory veškeré cestovatelské pravděpodobnosti ale mou první cestou do USA navždy zůstane Havaj, a to je, přiznejme si, zajímavý zářez. Možná ještě zajímavější je ale trasa, kterou jsem se tam dostal: Praha-Soul-Honolulu. A té bude věnován už skutečně závěrečný příspěvek.

Zdá se přirozené, že na Havaj, coby 50. stát USA, letí člověk právě přes Spojené státy americké. Odhaduji, že většina lidí tímto směrem z Evropy skutečně míří. Ale jelikož se Havajské ostrovy nacházejí plus mínus tak akorát na přesně opačné straně zeměkoule, existuje logicky ještě druhá cesta - přes Asii. Nechci zacházet do velkých podrobností letecké přepravy, ale vězte, že jedna z mála skutečně dálkových linek z pražského letiště vede zrovna do jihokorejského Soulu. A tam naleznete jedno z největších světových letišť, takže není divu že odtamtud mohou létat mořechtiví Korejci klidně i na Havaj jedním z několika denních spojů. Nedávno začali do Soulu létat i ČSA, ale v březnu se ještě spojení starali pouze Korean Air, které nejspíš znáte i díky několika elegantním reklamám.


"Excellence in Fligt" - takové je motto vlajkových aerolinií Jižní Koreje. Přestože realita se od reklamních sloganů vždycky krapet liší, ve srovnání s některými evropskými nebo americkými dopravci si myslím cestující na palubě korejských letadel nemohou na nic stěžovat. I když jsou Korejci vzrůstem nevelcí lidé, díky bohu za jejich "rozumnost" při objednávce konfigurace letadel, která nejsou v uspořádání "dobytčák", ale poskytují dost místa na nohy i na šířku. Se svou výškou to skutečně dokáži plně ocenit.


A co jídlo? To přeci zajímá čtenáře FFŽ předpokládám nejvíce. Na palubách letadel (bavíme se o ekonomické třídě) nemá celkově valnou pověst, ale Korean Air mají v zásobě jednu specialitu. Na výběr totiž není unifikované "chicken or pasta", nýbrž "něco or bibimbap"? A co je to ten bibimbap, hm? Jde o jedno z populárních korejských jídel a nejjednodušeji by se dalo popsat jako "rizoto". V jedné misce dostanete úhledně naskládané kousky masa, zeleniny, výhonků a hub, v další rýži a k tomu ještě tubu s pálivou pastou a sezamový olej. Co potom? Bez milosti všechno zamícháte dohromady.


Na poměry letecké stravy to chutná skvěle, hlavně díky sezamovému oleji a výraznosti korejské papričkové sojové pasty, jejímž dávkováním upravíte i ostrost. I proto jsem nakonec měl Bibimbap na svých čtyřech letech hned třikrát, klasické mističky s "chicken, beef, pasta" vedle něj ve srovnání vypadají trochu chudě. A v reálné podobě někde v klidu v restauraci na zemi chutá určitě ještě lépe (netestováno).

V krátkosti dodám, že letiště Seoul-Incheon bylo loni vyhlášeno nejlepším letištěm na světě (letos je druhé) a skutečně tomu odpovídá. Z hlediska nastupujícího, přestupujícího i vystupujícího cestujícího určitě nejvíc oceníte nejen svižné a profesionální jednání, ale i veřejné sprchy, všudepřítomné zásuvky, rychlou wi-fi, počítače s internetem, masážní křesla - vše zdarma. Za poplatek se můžete jít rochnit do místních lázní (netestováno, ale hezky popsáno třeba na iDnes). A jídelní možnosti? Také rozsáhlé. Kromě místních jídelen a místních řetězců je tu i spousta známých importů: McDonald's, Burger King, KFC, Subway, Quiznos, Dunkin Donuts, Starbucks, Jamba Juice a asijské výstřelky typu Hello Kitty Café.


Při cestě směrem tam jsem přemýšlel, že zkusím v KFC Double Down - aneb kuřecí sendvič, který nemá žádnou housku, ale je svírán dvěma kousky kuřete. Po zralé úvaze jsem tuto variantu zavrhnul, protože začít fastfoodový týden takhle razantně by asi nedopadlo dobře. Nakonec jsem zkusil nějaký základní šunkový sendvič v Quiznos (již nakombinovaný "od výrobce"), protože konkurence Subway mě zajímala neméně, ale to bylo naprostý propadák. Průmyslový bagetochléb, obyčejná šunka, obyčejný sýr, trocha zeleniny a kopa majonézové omáčky. I v prodloužené verzi to bylo malé, nechutnalo to vůbec nijak speciálně a bylo to drahé (jinak jsou zde na letišti ceny velice rozumné). Fotku nemám a není o co stát. Ale na Quiznos nezanevírám, holt jsem měl od malinkého stánku zastrčeného ve vylidněném prstu korejského letiště moc velká očekávání - v USA určitě fungují desetkrát líp.

V samotném Soulu jsem strávil na cestě zpátky cca 20 hodin kvůli dlouhému přestupu. Z toho asi půlku jsem strávil ve vlaku z/na letiště a prospal v hostelu, ale i těch zbylých pár hodin stačilo na letmé poznání Soulu ukládajícího se ke spánku a pak ještě probouzejícího se do slunečného rána. Přestože Kim Čong-un v té době zrovna hrozil shozením všeho možného na hlavy jihokorejských sousedů, na běžné náladě to nijak poznat nešlo. Že by mohlo jít v Soulu někdy  o život naznačovaly jen záchranné balíčky umístěné v několika velkých skříních v průchodech metra.


Z místní kuchyně jsem toho bohužel příliš neochutnal. Večeři jsem odbyl velkým vepřovým knedlíkem dim sum v jednom malém čínském bistru ještě na letišti (babička za plotnou, večeřící letušky = záruka kvality?) a když jsem přemýšlel co k snídani, narazil jsem zrovna v průchodu na voňavé a lákavé francouzské pekařství s rakouským názvem Franz Keiser (nebo tak nějak), no a pak jsem neodolal a po letech zase ochutnal donuty v Dunkin' Donuts. Zrovna měli jihokorejské dvacáté výročí a 6 klasických glazovaných donutů vyšlo v přepočtu na 54 Kč. No neber to. Jak se ukázalo doma po konzultaci s překladačem, měl jsem docela štěstí, protože akce platila jen a pouze ve středy. Celkově netuším, co vlastně Korejci tak běžně snídají. Na ulici místní babičky ve stáncích také smažily nějaké koblihy. Jinak jsou na každém rohu (alespoň okolo centra) Starbucks, Dunkin nebo podobný podnik.


Co se klasických jídelních fast foodů týče, Jižní Korea, stejně jako spousta asijských zemí, byla dobyta více světovými značkami, než leckterá evropská země. Hned na hlavním nádraží nemůže chybět McDonald's, Dunkin' Donuts, Baskin Robbins (zmrzlinárna), Pizza Hut a kousek přes ulici mě překvapil Popeyes. To kdybych věděl, jdu na Havaji radši vyzkoušet Church's. A pak je tu jeden místní zástupce: Lotteria. Navzdory názvu nejde o sázkovou kancelář, ale o naprosto klasický burgerový fast food ve stylu McD, který má podle Wikipedie vůbec největší podíl na místním fastfoodovém trhu. Právě přílišná podobnost McD a taková ta sterilita, která z nabídky čiší, mě odradila od praktického otestování. To, a taky tenčící se množství místní měny.


Soul možná není město, o kterém člověk uvažuje jako o cíly své cesty do Asie, ale klidně bych se sem někdy zase vrátil. Zajímavosti asi nejsou tak pompézní a profláklé, ale v místní aglomeraci jich musí být spousta. Vyjet k demilitarizované zóně je určitě také zážitek. Pár hodin stačilo skutečně jen na letmou ochutnávku. Ale lepší, než jen přestupovat na nějakém americkém letišti, co myslíte?

3 komentáře:

  1. Skvělé čtení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky, pěkný článek. Osobně mám na Quiznos (východní pobřeží) skvělé vzpomínky, ale už je to nějaký pátek (2005). PS: a hned vedle pobočka Five Guys, jo jo:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Hurá, konečně TO snad končí!

    OdpovědětVymazat